O kauze

Budova Nákladového nádraží

Velkokapacitní koncové nádraží sloužilo rychlé překládce zboží a zároveň k jeho skladování. Budovy nádraží vyprojektovali během roku 1930 ve společné kanceláři Dr. ing. Karel Caivas (1897–1961) a ing. arch. Vladimír Weiss (1897–1989). Skladiště o užitné ploše 9 000 m2 tvoří dvě křídla se dvěma patry a dvěma suterény, přízemí je lemováno zastřešenými vnitřními vagónovými a vnějšími automobilovými rampami. Křídla jsou složena ze 44 metrů dlouhých modulů o sedmi polích, spojených půlpoli s vloženými prosklenými schodišti. Severní křídlo má těchto modulů šest, jižní osm a dosahuje tak celkové délky 355 a čtvrt metru.

Oběma směry provoz probíhal ve dvou vertikálně oddělených větvích. Státní dráha manipulovala zboží z vagonů, přistaveným ke vnitřním rampám, skrze přízemí skladišť na rampy vnější. Soukromým dopravcům sloužila krytá rampa uprostřed kolejiště a jejích deset ocelových výtahových věží, spojených lávkami s horními dvěma podlažími obou křídel skladišť, která byla pronajímána, stejně jako suterény. Obsluhovaly je výtahy v půlpolích, navazujících na příčné tunely pod budovami i kolejištěm a ústícími při jižním okraji pozemku. Od počátku bylo počítáno s výstavbou dalšího podlaží nad oběma křídly. Správní budova čp. 2200 – dvoupatrový pěti- až šestitrakt – je orientovaná kolmo na provozní křídla a souběžně s nově vytýčenou ulicí Jana Želivského. Areál doplňují dvě vrátnice před hlavní budovou, za jižní z nich se nachází samostatně stojící vodárna.

Stavba nádraží byla zahájena 27. srpna 1928, se stavbou skladišť a ramp se začalo roku 1931, roku 1934 přišla na řadu správní budova. Dne 27. října 1935 bylo nádraží představeno veřejnosti, pravidelný provoz byl zahájen 1. března 1936. Nákladové nádraží je významnou pražskou funkcionalistickou stavbou a provozní organizací do jednoho architektonicko-technického celku představuje patrně světový unikát.

Více informací včetně aktuálních a historických fotografií a studenstkých návrhů na možnou konverzi budovy a celého areálu naleznete na http://www.industrialnitopografie.cz.

Záchrana Nákladového nádraží

Plný provoz nákladového nádraží byl ukončen v roce 2002. 4 hektary v severní části prodaly České dráhy v roce 2005 za 136 milionů korun konsorciu firem Discovery Group a Grainger Trust, které poté postupně získaly dalších 8 hektarů. V roce 2007 založily České dráhy s developerskou firmou Sekyra Group (majetkový podíl 51:49 ve prospěch ČD) společnost Žižkov Station Development (ŽSD), která měla podle dohody na 16 hektarech v jižní části nádraží postavit postavit bytový a administrativní komplex pro 15 tisíc nových obyvatel. Plán obsahoval variantu jak se zachováním budov bývalého nádraží, tak s jejich zbouráním. MČ Praha 3 podporovala až do léta 2012 druhou jmenovanou variantu.

V květnu 2010 Klub za starou Prahu podal nový návrh na památkovou ochranu nádraží (předchozí návrh Národního památkového ústavu zůstal 7 let nevyřízen) a v lednu 2011 mu ministerstvo kultury vyhovělo. Vlastník zastoupený společností ŽDS však podal proti rozhodnutí rozklad, který řešila rozkladová komise ministerstva kultury. V té době vzniklo občanské sdružení Tady není developerovo za účelem záchrany budov. Sdružení celý případ značně zmedializovalo a aktivně vstoupilo do řešení sporu jménem tisíců občanů, kteří podepsali petici za zachování Nákladového nádraží. Zástupci sdružení předali petici osobně ministrovi kultury Jiřímu Besserovi a zorganizovali několik odborných i veřejných debat, výstav, workshopů a dalších doprovodných akcí o současnosti a budoucnosti nádraží.

V květnu 2011 ministr Jiří Besser odmítl památkovou ochranu budovy potvrdit a předal věc odboru památkové péče k novému projednání. Proti památkové ochraně se v té době vyslovovala také Praha 3 pod vedením ODS a TOP09, nicméně poziční zastupitelé za „Žižkov [nejen] sobě“ (ŽNS), ČSSD a KSČM otevřeně vystupovali pro zachování.

21. února 2012 ministerstvo kultury podruhé prohlásilo nákladové nádraží kulturní památkou. Vlastník se opět odvolal a rozkladová komise ministryně Aleny hanákové vrátila na konci srpna 2012 kauzu památkovému odboru Ministerstva kultury. 29. listopadu 2012 prohlásilo ministerstvo kultury nákladové nádraží za kulturní památku potřetí. Mezitím došlo ke změně politického vedení v MČ Praha 3 a nová trojkoalice ŽNS, ČSSD a TOP09 záchranu budovy podporovala, spolu se zrušením konceptu na výstavbu tzv. Jarovské spojky. Rozkladová komise prohlášení tentokrát doporučila a 8. března 2013 podepsala ministryně kultury Alena Hanáková definitivní prohlášení objektu kulturní památkou.Podle evidence nemovitých památek nabyla ochrana účinnosti 12. března 2013. Dalším krokem je vytvoření plánu pro nové využití budovy a rozvoj celého území tak, aby sloužil obyvatelům Prahy 3 a nenarušoval ráz původní okolní čtvrti.

Využití budovy

Prohlášení budovy Nákladového nádraží Žižkov kulturní památkou v dubnu roku 2013 bylo vyvrcholením teprve první etapy úsilí sdružení Tady není developerovo o jeho záchranu. V rámci krátkodobého plánu ve spolupráci s Radnicí Prahy 3 jsme pomohli ukázat, že nové využití nádraží je možné: ve spolupráci s iniciativou Auto*Mat sem byla naplánována trasa Velké jarní cyklojízdy (2013), od června do září nádraží hostilo přehlídku současného umění Prague Biennale, v říjnu navázal Designblok. Průběžně se zde od září 2013 do 2015 konali site specific akce ve spolupráci s divadlem Letí. Nyní kulturní program spadá pod Národní filmový archiv, který v kolejišti provozuje letní kino a místo je využíváno pro neformální setkávání lidí nejen za kulturou, ale třeba i sportem

Dlouhodobý plán konverze budovy pro kulturně-vzdělávací účely, který od sdružení přejala radnice Prahy 3 a souhlasí s ní i vlastník České dráhy, předpokládá administrativní rozdělení budovy a vznik subjektu, složeného z veřejnoprávních i soukromých kulturních institucí, z nichž každá by byla vlastníkem části budovy. Předběžný zájem projevily: Městská knihovna, Muzeum hlavního města Prahy, Galerie hlavního města Prahy, Národní filmový archiv nebo Uměleckoprůmyslové muzeum, Galerie Jaroslava Fragnera, trvalý zájem má i Designblok a další.

Klíčová jsou nyní jednání s Hlavním městem Prahou a Ministerstvem kultury, město je projektu nakloněno. Radnice Prahy 3 proto nechala zpracovat tzv. management plán konverze. Výstupem je komplexní analyticko-návrhový materiál, se kterým je možné oslovit jednak architekty pro zpracování návrhů v soutěži, jednak investory ve veřejném i soukromém neziskovém sektoru s cílem získat je pro účast v projektu. Věříme, že se naše iniciativa povede a v Česku vznikne snad poprvé od sametu nová veřejnoprávní kulturní instituce.

Monstrmarket a jiné developerské hrozby

Plán developerské společnosti Discovery Group na zástavbu severní části území představovalo pro rozvoj území v souladu s památkovou ochranou budovy Nákladového nádraží značnou hrozbu. Měl zde vyrůst obří obchodní centrum lidově zvané MONSTRMARKET  s obchodními plochami o velikosti 36 860 m2, tj. 2x větší než OC Flóra. Betonový komplex obsahující vedle obchodního kolosu také byty, kanceláře až do výše čtrnácti pater, sportovně-relaxační centrum a hotel na Basilejském náměstí, má platné územní rozhodnutí stavebního úřadu MČ Prahy 3 a od listopadu 2013 také územní rozhodnutí Matistrátu hl. m. Prahy, vydané navzdory odvoláním téměř všech účastníků řízení, včetně radnice MČ Praha 3, Útvaru rozvoje hlavního města nebo Žižkov Station Development. Městská část Praha 3 toto rozhodnutí napadla v lednu 2014 správní žalobou. Soudní spor vrhl britské investory do tak velké nejistoty, že rozhodli území na jaře 2016 odprodat českému developerovi Central Group. Ten přislíbil celý projekt přehodnotit a soustředit se zejména na bytovou výstavbu.

První etapa záměru stavby nové rezidenční čtvrti sestává z 5 bloků převážně bytových domů s otevřenými avšak pro veřejnost neprůchozími vnitrobloky. Výšková hladina záměru je max. 12 nadzemních podlaží. Součástí záměru je také stavba mateřské školy.

Řešení transformace brownfieldu je nyní na hlavním městě. Bohužel nebyla nalezena shoda na uspořádání urbanistické soutěže na celé území. Hlavní město Praha nyní plánuje pořízení alespoň částečně závazné územní studie.

Občanské sdružení Tady není developerovo podpořilo iniciativu Strany Zelených v Praze 3 “Ne Monstrmarketu”, které realizaci tohoto stavebního záměru uprostřed Žižkova považuje za nevhodnou, a to jak z hlediska objemu, výšky i nízké architektonické kvality stavby, tak díky charakteru jejího plánovaného využití.

V okolí budovy nádraží hrozí výhledově i další necitlivé developerské zásahy, ať už se jedná o samotnou výstavbu na území Českých drah, kterou má realizovat Sekyra Group, či okolní projekty, jako je Červený dvůr, Metrostav Vackov či Central Plaza při Olšanské ulici. Sdružení Tady není developerovo  tyto kauzy sledujet a rozvíjet dialog se zainteresovanými vlastníky pozemků, developery, institucemi i okolními obyvateli za účelem prosadit v projektech modifikace, které budou brát v potaz ochranu přírodního a kulturního dědictví Prahy 3, stejně jako zájmy jejích současných obyvatel.